Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Z historie > Historie > Doba nejstarší

Doba nejstarší

Z nejstarší netvořické historie
Archeologické nálezy z okolí Netvořic dokazují osídlení kraje již v době kamenné a bronzové. První písemná zpráva, potvrzující již existenci Netvořic, pochází z roku 1205. Tehdy český král Přemysl Otakar I. potvrdil darovací listinu rytíře Časa z Netvořic, stvrzující odstoupení pozemků Ostrovskému klášteru na Vltavě. Tam se poprvé objevuje latinský název Netvoricium.
Po rytíři Časovi jsou připomínáni další držitelé Netvořic. K roku 1350 jakýsi Dobeš, k roku 1393 Mikuláš z Temeřic a k roku 1400 Petr z Netvořic, jinak zvaný Pecha, syn Jankův. Je uváděn mezi hospodáři nebo domovníky dvora králova v letech 1404 až 1414. Hovoří se o něm jako o sousedu staroměstském. Jedná se patrně o syna Janka Sádla ze Smilkova a Kostelce, nejvyššího lovčího krále Václava IV. Na sklonku doby husitské měl Netvořice v držení vladyka Chval z Chotče. Jeho jméno se objevuje při řešení sporu mezi Starým a Novým městem pražským v roce 1429. Při jednání byl Chval z Chotče, seděním v Netvořicích, pukrabí hradu Kostelce na Sázavě, zvolen od Staroměstských jejich vyjednávačem.
Roku 1443 se usazují v Netvořicích Svatomír a Nedamír, strážcové Sádla ze Smilkova, který jim Netvořice odkázal. Jednalo se o příslušníky staré vladycké rodiny z tvrze a vsi Březí (Břízy) u Osečan za Neveklovem. Jejich sestra Marta z Březí byla matkou Sádla ze Smilkova. Ten zemřel bez pravých dědiců. Po usazení na tvrzi netvořické nazval Svatomír svůj rod rodem Netvorských z Březí. S jeho jménem byla pak historie Netvořic spjata až do počátku 17. století.
K roku 1350 je připomínán mezi farními kostely benešovského děkanátu i zdejší původní kostel. Jestliže k netvořické farnosti patřily další obce, znamená to, že Netvořice byly z nich největší. Podle soupisu z roku 1384 byla v benešovském děkanátu netvořická fara podle výše odváděných desátků hned za farností benešovskou. Toho roku odvedla 38 grošů půlročního desátku králi.
Netvořická tvrz stávala na východním konci obce. Ještě v polovině 19. století byla obydlena, ale později její zchátralá budova byla stržena a z části stavebního materiálu, včetně využití některých zdí, byly postaveny stodoly při hospodářském dvoře. V té době zmizely i stopy po někdejším příkopu.

‹‹‹zpět