Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Z historie > Historie > Rod Netvorských z Březí

Rod Netvorských z Březí

Erb rodu se skládal z červeného štítu se zlatým pruhem kolmo nebo šikmo položeným, nad helmou křídlo týž barev. Stejného erbu používal i Jan z Březí, roku 1454 purkrabí na Konopišti za Zdeňka ze Štenberka. Po Svatomírovi dědil Nedamírův syn Aleš Netvorský. Roku 1521 podědili se o dědictví po něm synové Jan a Přibík. Podle rozsahu děděného majetku je vidět, že Netvorští byli zámožný rod. Netvořice získaly tak dva majitele. Zatímco Jan zdědil tvrz se dvorem a půl městečka s kostelem, zbylá část Netvořic připadla Přibíkovi. Jan Netvorksý zemřel roku 1527 bez potomků a před smrtí upsal své zboží rytíři Janu Řepovi z Neveklova na Tloskově. Přibíkovým dědicem s e stal Albrecht Netvorský. Takovýmto dědictvím měly Netvořice i nadále dva majitele. Potomek Jana Řepy Jan Adam odkázal své jmění včetně tvrze a půli Netvořic roku 1573 Bernardu Hodějovskému z Hodějova. Hodějovským potom část Netvořic patřila až do doby po b ělohorské.
Albrechtův syn Aleš (Alexius) Netvorský se stal významným představitelem rodu, když okolo roku 1600 regente panství konopišťského. Po své smrti v roce 1602 byl pochován v Netvořicích, stejně tak jako jeho manželka Marie (Marjána), rozená Beřkovská ze Šebířova, která zemřela v roce 1616. Jejich náhrobní kameny jsou umístěny dodnes v netvořickém kostele. Aleš Netvorský zemřel v době, kdy konopišťské panství bylo prodáno Dorotě Hodějovské, rozené Hrzánové z Harrasova. Tím se dostalo i konopišťské panství do rukou Hodějovských, kteří v té době vlastnili již i část Netvořic.
I Alešovi synové se jmenovali jako jejich předci Jan a Přibík. Jan se usadil na Jablonné, která Netvorským také patřila a přečkal na ní třicetiletou válku. Přibík po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen ke ztrátě části majetku, mezi jiným i náležejícímu části Netvořic. Před konfiskací se zachránil prodejem Pavlu Michnovi z Vacínova v roce 1622. Po účasti při vpádu Sasů do Prahy roku 1631 byl mu zabaven i pražský dům ve čtvrti sv. Štěpána, který se mu původně před královskou komorou podařilo zatajit. Obratem pak koupil Přibík dům v dnešní Palacké ulici v Praze 1.
Jablonnou dědil Albrecht, toho jména v rodu již také druhý. Zemřel roku 1683. Jeho syn Václav Ferdinand na Jablonné roku 1717 zemřel. Syn Václavův Jan Vojtěch v roce 1729 Jablonnou prodal a zakoupil Rtišovice u Milína. Jím postavený zámeček z roku 1738 zde stojí dodnes. V roce 1755 dosáhl Jan funkce hejtaman berounského kraje. Zemřel ve vysokém věku roku 1771. Nejstarší syn Jana Vojtěcha František Ferdinand se dal na církevní dráhu a roku 1739 vstoupil do řádu theatinů. Druhý syn Ignác sloužil ve vojsku a držel Eš u Pacova. Třetí bratr Václav Ferdinand, toho jména druý, koupil roku 1753 statek Pluhův Žďár na Jindřichohradecku, kde žije ještě roku 1786. Po smrti své první manželky Anny de Lazrari v roce 1756 se znovu oženil s Kateřinou de Monte Albano. Žádný ze synů Jana Vojtěcha neměl mužských potomků, jen Václava měl dceru Marii. Poslední známou příslušnici rodu Netvorských.
Jména některých manželek, do rodu přivdaných, a časté jméno Ferdinand ukazují, jak původně protestantský rod pozvolna splýval s rody katolickými, přicházejícími k nám v době pobělohorské z ciziny. Tak se z řad české šlechty vytratil rod, který byl asi po tři staletí spjat s českou historií a nesl jméno naší obce.

‹‹‹zpět